Louky, městské parky i školní zahrady. Všude, kde se s příchodem jara objevily pestrobarevné květy všelijakých rostlin, se to nyní hemží drobným hmyzem poletujícím z květu na květ. Jaké jsou v tomto zajímavém společenství rostlin a jejich opylovačů vzájemné vztahy? Mají jednotlivé druhy opylovačů své preference, jaké rostliny navštěvují? Skvělá příležitost pro bádání venku.
Co o problematice víme a jak námětu využít pro bádání?
Vztahy mezi organismy, jež bývají předmětem studia ekologie, mívají často zajímavé souvislosti a důsledky. Křehká rovnováha může být snadno narušena i tím zdánlivě nepodstatným zásahem. O významu opylovačů pro život na naší planetě, tak, jak ho známe, jistě pochybuje málokdo. Opylovači však nejsou jen motýli a včely. Patří k nim celá řada dalších druhů hmyzu, jako jsou pestřenky, mouchy, masařky, bzučivky aj. I když je hmyz nejvýznamnější skupinou opylovačů, mezi opylovače řadíme i druhy z dalších skupin, jako jsou kolibříci (ptáci) nebo netopýři (savci). Je známo, že různé druhy (hmyzu) si vybírají k opylení různé druhy rostlin. Svou roli sehrává vzájemný poměr velikostí opylovače a rostliny. Například velký a těžký čmelák se stěží udrží na drobných květech jitrocele kopinatého. Důležitým faktorem pro výběr rostliny je i dostupnost nektaru a pylu. Pro hmyz s krátkým sosákem, jako jsou například pestřenky, je nektar schovaný v “útrobách” květu bobovitých rostlin nedostupný. Do výuky můžeme zařadit samotný význam opylovačů, například formou diskuze. Preference jednotlivých skupin hmyzu pak mohou posloužit jako zajímavá badatelská aktivita.
Jak může znít výzkumná otázka?
Položíme-li otázku “Vybírá si hmyz pro opylení konkrétní druhy rostlin?”, možnou odpovědí je ano/ne a půjde spíše o tip, než vědecký předpoklad. Může to být ale skvělá motivační otázka a dokonce si lze i představit, jak žáci pozorují na louce konkrétní rostliny a jejich opylovače, aby svůj “tip” potvrdili / vyvrátili. Inspirací může být lekce z portálu Učíme se venku “Kdo tu opyluje?”. Jakmile máme se žáky jasno, tedy že různé druhy hmyzu preferují různé druhy rostlin, můžeme se pustit do hledání odpovědi na další otázku: “Které faktory mohou ovlivňovat to, jaké rostliny navštěvují konkrétní druhy hmyzu?”
Požádáme žáky, aby dali ve skupině dohromady co nejvíce možných nápadů. Tradičně se mezi žákovskými tipy objevuje velikost rostliny a opylovače. Následně obdrží každá skupina obrázky několika rostlin a 4 opylovačů s krátkým popisem. Jejich úkolem je na základě dostupných informací přiřadit opylovače k rostlinám. Dostupnými informacemi přitom myslíme nejen krátký text, ale i to, co mohou pozorovat z obrázků, tedy stavbu, velikost či barvu květů. V rámečku uvádíme možnou inspiraci.
ROSTLINY
jetel luční, hluchavka nachová, jitrocel kopinatý, kokoška pastuší tobolka, pampeliška lékařská, krvavec toten, štírovník růžkatý.
OPYLOVAČI
Včela medonosná
- 12-14 mm (dělnice), cca 100 mg
- 15-17 mm (trubec), cca 220 mg
- poměrně krátký sosák
Pestřenka pruhovaná
- v dospělosti 9-12 mm
- velmi krátký sosák
Masařka
- larvy klade do masa
- živí se na zdechlinách i na rostlinách
Čmelák
- 24-28 mm (podle druhu, dělnice menší)
- výrazně delší sosák
Předpoklad máme...a co dál?
Mají-li žáci přiřazené opylovače k rostlinám a výběr dostatečně odůvodněný (velikost těla, délka sosáku, životní cyklus u masařky), přichází na řadu plánování aktivity, kterou by mohli svůj předpoklad ověřit. Nejčastěji navrhovanou aktivitou je pozorování (v různé míře konkrétnosti) a to i v případech, kdy jsme v motivační fázi pozorování přímo v terénu nevyužili.
Pokud nemáme časové (nebo jiné) možnosti žáky navrhované aktivity přímo realizovat, můžeme využít různé články, kde svůj předpoklad mohou ověřit, například článek Vztahy rostlin a opylovačů aneb nejen botanici určují rostliny (Zdeněk Janovský, ŽIVA 4/2012).
Aktivitu lze realizovat na 1. i 2. stupni ZŠ a víceletém gymnáziu. Stejně tak poslouží v rámci různých přírodovědných a badatelských kroužků nebo jako zajímavá náplň na škole v přírodě. Budeme rádi, pokud se s námi podělíte o vaše zkušenosti.
