Krevní skupiny jsou žákům všeobecně známy a pravděpodobně i to, že nelze darovat jakoukoliv krev komukoliv. Proč to tak ale je a jak si můžeme vyzkoušet identifikovat krevní skupiny ve školní laboratoři? Dlouho jsem hledal cestu, jak názorně demonstrovat aglutinaci a vysvětlit tak krevní skupiny i pravidla pro dárcovství krve. Cesta to byla dlouhá, ale nakonec se podařilo najít ty správné látky.
Krevní skupiny
Na základní škole se věnujeme krevním skupinám A/B/AB/0. Tabulka s antigeny i přítomnými protilátkami v krevním séru (jako např. obrázek 1) bývá často obtížně chápána. Je však základem pro dárcovství krve a případné transfúze. Každý typ krve má na povrchu červených krvinek specifické antigeny, které určují její typ a v plazmě protilátky, které nás chrání proti cizím antigenům. Například krevní skupina A má na povrchu buněk antigeny A a v plazmě protilátky proti antigenu B. Jakmile pacient s krevní skupinou A obdrží krev skupiny B, tak jeho protilátky (Anti-B) napadnou červené krvinky dárce, jelikož ty mají na svém povrchu cizí antigen, B. Dojde k tzv. aglutinaci, tedy shlukování červených krvinek. Je to samozřejmě nežádoucí a život ohrožující jev.
Demonstrace aglutinace
Vyučující připraví čtyři vzorky „umělé“ krve, přičemž každý vzorek reprezentuje jednu krevní skupinu, a k tomu dvě séra. Jedno obsahuje antigen A a jedno antigen B. Žáci testují každý vzorek na přítomnost antigenu A i antigenu B. Celkem budou mít tedy 8 zkumavek (2 zkumavky na každý vzorek krve). Pakliže se jim vytvoří shluk (dojde k aglutinaci), plazma obsahuje protilátky k danému antigenu. Použité látky i jejich koncentrace jsou uvedeny v tabulce 1.
Aglutinované krvinky mohou působit jako „sraženina“, přesto je koagulace (srážení) odlišný proces. Ačkoliv jednotlivé látky budou v tomto pokusu tvořit sraženiny, nemusíme jim tak říkat, abychom žáky nepletli.
Jednotlivé vzorky krve je možné obarvit červeně, ale doporučuji ne moc sytě, aby byly dobře patrné shluky. Žáci samozřejmě nebudou vědět, o jakou krevní skupinu se jedná. Můžeme jim je očíslovat jako vzorek 1 – vzorek 4. Každý vzorek otestují oběma antigeny a pozorují vznik shluků. Za pomocí výše uvedeného obrázku pak odhalí danou krevní skupinu.
Vzorek číslo 1 - krevní skupina A
Čpavková voda nebude reagovat se síranem měďnatým (antigen A), ale bude reagovat se síranem železnatým (antigen B). Žáci vyvozují, že vzorek 1 je krevní skupina A.
Vzorek číslo 2 - krevní skupina B
Vodní sklo nebude reagovat se síranem železnatým, (antigen B) ale bude reagovat se síranem měďnatým (antigen A). Žáci vyvozují, že vzorek 2 je krevní skupina B.
Vzorek číslo 3 - krevní skupina AB
Voda nebude reagovat ani s jedním antigenem, neboť krevní skupina AB má oba antigeny a nemůže tedy proti nim mít protilátky. Žáci tak vyvozují, že vzorek 3 je krevní skupina AB.
Vzorek číslo 4 - krevní skupina 0
Hydroxid sodný bude naproti tomu reagovat s oběma antigeny. Znamená to, že v plazmě jsou přítomné protilátky Anti-A i Anti-B. Na základě toho žáci vyvozují, že vzorek 4 je krevní skupina 0.
Jak s tématem pracovat dál?
Možností je mnoho, samozřejmě se nabízí otázka univerzálního dárcovství a kdo může být univerzálním příjemcem.