• +420 728 997 257
  • info@badatelskydenik.cz
Naše koncepce
Objevte koncepci badatelských deníků!

Objevte koncepci badatelských deníků!

Není to jen učebnice. Není to jen pracovní sešit. Co je to? Badatelský deník!

Jak napovídá podtitulek, badatelský deník není typickou učebnicí či pracovním sešitem. Jako autoři deníku rádi říkáme, že je 3 v 1. Kombinuje v sobě totiž vlastnosti učebnice, pracovního sešitu i badatelského portfolia. Podle kterých pedagogických principů je deník vytvořen? Jaká je jeho struktura?

Které pilíře tvoří badatelský deník?

 1. Podpora proaktivního přístupu

Americký filozof John Dewey, propagátor tzv. pedagogického pragmatismu, zastával názor, že učení má přicházet především skrze vlastní zkušenost a činnost. Podobně to hlásal i náš pedagogický velikán Jan Amos Komenský tři staletí předtím, i pedagogické výzkumy dnes. 

Učit všestranně…Děje se to tím, že vždy a všude spojujeme příklady, pravidla a cvičení. Neboť bez příkladů se ničemu nenaučíme snadno, bez pravidel ničemu rozumově, bez praxe ničemu pevně…Proto musíme hledět, aby věci byly přenášeny od sluchu k zraku a odtud do rukou.

Jan Amos Komenský
(citace z knihy To nejlepší z Komenského, Jan Hábl, David Loula; 2020)

I to jsou důvody, proč v badatelském deníku klademe tak velký důraz na vlastní aktivitu žáka, jeho maximální zapojení do vzdělávacího procesu. Respektujeme přitom možnosti každého žáka, což nám umožňuje diferenciace badatelské výuky podle úrovně (více v článku o badatelské výuce či na webináři „Nebojme se bádat“), ale také zaměření se na rozvoj klíčových kompetencí.

2. Rozvoj klíčových kompetencí

Naše společnost se dramaticky mění, mnozí hovoří dokonce o čtvrté průmyslové revoluci. Tomuto vývoji je nezbytné přizpůsobit vzdělávání. O tom, že kromě znalostí, potřebujeme u žáků rozvíjet i dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty, již není pochyb. Celý tento soubor nazýváme klíčovými kompetencemi, které jsou zakotvené v našem národním vzdělávacím kurikulu. Jsou také prvním cílem Strategie vzdělávací politiky České republiky, tzv. Strategie 2030+.

Vzdělávání ve smyslu práce se znalostmi se zaměřuje méně na jejich memorování a soustředí se více na jejich pochopení, využití a vzájemné provázání, rozvoj gramotností a zvyšování kompetencí…Žáci musí umět na výzvy současné doby, a zejména budoucnosti
reagovat, a proto jim společně pomůžeme v tom, aby byli schopni znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty získané ve škole i mimo ni skutečně použít a využít…S výše uvedeným souvisí nutná potřeba inovovat obsah a způsob vzdělávání na všech jeho stupních. Společným cílem musí být dosažení vyšší úrovně klíčových kompetencí a gramotností všech dětí i dospělých.

Strategie 2030+

Rozvoj klíčových kompetencí je v deníku podpořen nejen badatelskými úlohami, při kterých žáci rozvíjejí dovednosti jako je tvorba postupu, plánování času nebo spolupráce, ale i dalšími aktivitami, například diskuzemi. V diskuzích lze krásně rozvíjet například postoje a hodnoty. Vždyť v přírodních vědách nalezneme tolik kontroverzních témat – zneužívání drog, geneticky modifikované organismy, očkování a mnoho dalších.

3. Kooperativní učení

Významná osobnost kooperativního učení, docentka Hana Kasíková pro metodický portál RVP uvedla: „Jestli učitelé chtějí, aby děti látku uměly, aby jí rozuměly, aby myslely, adekvátně se chovaly, spolupracovaly a aby je to bavilo (a ještě mnoho jiných věcí), můžou pro to udělat podstatnou věc: nejen vnímat existenci sociálních vztahů žáků ve výuce, ale tyto sociální vztahy pro vyšší efektivitu výuky vědomě využívat. Kooperativní učení pak znamená (ve zkratce) využití vztahů spolupráce žáků pro optimalizaci učení každého z nich.“ 

Kooperativní učení není totéž, jako skupinová práce. Nejde o to „pracovat vedle sebe“, ale pracovat spolu. Základem je komunikace uvnitř skupiny i mezi jednotlivými skupinami. Posunout skupinovou práci ke kooperativnímu učení vyžaduje mnoho dovedností učitele i žáků a je potřeba se ji učit postupně. Vzhledem ke komplexnosti této problematiky připravujeme samostatný článek.

 

4. Kvalitní zpětná vazba

Dovolte mi se vrátit ke Komenskému, který říká, že učit znamená vést od známého k neznámému. „A vést značí činnost mírnou, nikoli násilnou, milou, nikoli odpornou. Koho si přeji vést, toho přece ani nesrážím k zemi, ani násilně neodvlékám, nýbrž jej beru za ruku a šetrně provázím, nebo kráčeje před ním po volné cestě, lákám jej, aby mě následoval.“

V těchto slovech si můžeme všimnout několik zásadních poznatků. Ve vzdělávání nikoho nepoháním, netlačím jej před sebou tak, aby šel stejnou rychlostí jako já. Trpělivě mu pomáhám, aby k cíli došel vlastním tempem. To se neobejde bez kvalitní zpětné vazby. Ve vzdělávání nikoho nesrážím k zemi. I k tomu je potřeba kvalitní zpětné vazby, která žáky nesráží, nesnižuje jejich důstojnost ani úsilí, které do dané aktivity vložili.

Koncept badatelských deníků je postaven na zpětné vazbě, kterou poskytuje učitel žákovi, ale i žák spolužákovi nebo žák učiteli. Není vždy jednoduché, aby poskytnutá zpětná vazba byla opravdu kvalitní, nezraňující a vedla k pokroku, proto se musí na této dovednosti neustále pracovat. Tomuto tématu tak věnujeme na našem blogu i v kurzech velký prostor.

Kresba tužkou Dona Quijota

Koho si přeji vést, toho přece ani nesrážím k zemi, ani násilně neodvlékám, nýbrž jej beru za ruku a šetrně provázím…“

— Jan Amos Komenský

Jaká je struktura badatelského deníku?

Badatelský deník je členěn do kapitol podle různých témat. Součástí každé kapitoly jsou náměty na badatelské aktivity, prostor pro vlastní zápisky i poskytnutí zpětné vazby. Ukázku badatelského deníku si můžete prohlédnout v sekci „Badatelské deníky“. Seznámíte se i s konkrétními prvky a jejich funkcemi.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *