• +420 728 997 257
  • info@badatelskydenik.cz
Badatelské tipy
Bádání s ropou pro menší i velké badatele

Bádání s ropou pro menší i velké badatele

Ropa – téma, které si spojíme s chemií, frakční destilací a zřejmě i ekologickými katastrofami. Přesto je to skvělé téma i pro mladší žáky. Jak s témat pracovat na prvním a na druhém stupni? Jak podpořit čtenářskou gramotnost, bádání a rozvíjet klíčové kompetence?

Od knižního příběhu k záchraně racků

Námět vychází z knihy O rackovi a kočce, která ho naučila létat chilského spisovatele Luise Sepúlvedy. Díky zajímavému příběhu se zvířaty v hlavní roli je vhodná pro první stupeň. Aktivita má 4 fáze. Nejdříve čtení jedné kapitoly z knihy, následná diskuze a vlastní badatelská aktivita. Nemůže samozřejmě chybět ani závěrečné shrnutí.

Ponořme se do textu

Příběh knihy je fascinujícím dobrodružstvím líného kocoura, který slíbí vyčerpanému rackovi na pokraji smrti, že vysedí jeho vejce a dokonce naučí vylíhlého racka létat. Jak se samice racka, Kenga, dostala do takové situace? O tom pojednává 3. kapitola nazvaná „Hamburk na dohled“, která je základem pro diskuzi i vlastní badatelskou aktivitu.

Kapitola je k nahlédnutí ZDE.

Sepúlveda, Luis. O rackovi a kočce, která ho naučila létat. Rybka Publishers, 2006. ISBN 80-87067-01-0

Máme vyzkoušeno, že se žákům ve skupině pracuje s textem nejlépe, když má každý člen týmu vlastní úkol. Někdo při čtení podtrhne všechna neznámá slova. Jiný si zapisuje otázky, které ho s textem napadají a další zase hledá v textu podobnosti s tím co třeba zažil nebo zná. Jeden člen týmu pak řídí po přečtení kapitoly diskuzi – nad cizími slovy, nad otázkami i podobnostmi s vlastními zážitky / zkušenostmi. 

Nebojme se diskuze

Mají-li všichni členové týmu přečteno, probíhá diskuze. Ta je nejdříve na úrovni jedné skupiny. Následně pak každá skupina představí ostatním, jak o textu přemýšleli a co zajímavého řešili. 

Tyto diskuze bývají (nejen) pro učitele velmi cenné. Může tak například zjistit, která slova jsou pro žáky neznámá, co už o tématu vědí a naopak, které otázky v nich téma vyvolává.

 

Žáci na 1. stupni řadí mezi častá neznámá slova například tanker nebo útroby. 

Při diskuzi o podobnostech zmiňují například nehody kamionů přepravujících chemikálie.

Zkušenosti z praxe

Nebojte se, když diskuze vybočí z rámce přírodních věd. Kniha, včetně této kapitoly, v sobě skrývá mnoho etických témat i životních otázek. Jistě i vás při čtení kapitoly mnoho otázek a paralel napadlo. Je skvělé, když je někdo z dětí zmíní. Rozproudí se tím velmi zajímavá diskuze.

Jak zachránit racky zasažené ropou?

Foto: V. Fiala, ZŠ Solidarita

Žáci už mají představu o tom, co je oním černým morem i to, jak působí na organismus. Vědí také, jak fatální následky může mít. Jak vypadá taková záchranná akce?

Žáci se rozdělí do dvojic nebo menších skupin. Učitel dá každé skupině misku, ve které je (původně) bílé peří, znečištěné ropou. Tu můžeme vyrobit smícháním oleje s rozdrceným černým uhlím. 

Není to však tak efektivní, ani moc nezapáchá. Lepší zkušenosti máme s gumoasfaltem. Je hustší, zapáchá a lze do něj přidat lékařský benzín a / nebo petrolej. Taková směs (ze skutečných ropných derivátů) působí velmi věrohodně a efektně.

 

Buďte připraveni na pomůcky, které budou žáci k čištění chtít. Nejčastěji si říkají o zubní kartáček, houbičku, hadřík, jedlou sodu, jar, šampon, zubní pastu, sůl, ocet.

Zapomenout by neměli také na ochranné pomůcky (rukavice, zástěra nebo plášť apod.). Pokud si o ně neřeknou, vyplatilo se nám navést je zpět ke článku a k vlastnostem ropy.

Zkušenosti z praxe

Zadání pro žáky zní jasně:

Vymyslete postup, kterým byste peří vyčistili. Představte si, že čistíte celého racka a vaším cílem je mu zachránit život.

Když se tým shodne na postupu čištění, vyšle za vámi spojku, která si přijde pro pomůcky. Buďte připraveni na vše. Nebojte se vrátit žáka zpět, žádá-li ředidlo. Jde nám o záchranu života, nechceme racka koupat v ředidle. Často ale volí i nezávadné pomůcky, jako třeba zubní pastu. Klidně je nechme, ať si to zkusí zubní pastou vyčistit. Bývá přínosem, pokud zvolí každý tým jinou metodu čištění. Na závěr lze vyhodnotit úspěšnost metody čištění, jak to připravili žáci na následujícím obrázku.

Jak vypadá skutečná záchranná akce?

Na závěr učitel promítne video, ve kterém žáci uvidí skutečné metody čištění ptactva od ropy. Žáci diskutují, jak dlouho jim trvalo vyčistit jedno pírko a kolik času asi zabere čištění celého hejna. Zamýšlí se i nad mírou stresu takové záchranné akce na samotné ptáky.

Ropa všude kolem nás

Žáci na druhém stupni mohou začít podobně, jako žáci prvního stupně, tedy společným přečtením kapitoly z výše jmenované knihy, následnou diskuzí a čištěním peří. Navíc je pro ně připraveno několik dalších pokusů / aktivit, které postupně zpracovávají.

A jak se čistí moře?

Foto: Fiala V., ZŠ Solidarita

Každá skupina dostane velkou nádobu s vodou (obarvenou modří), která představuje moře. Tu jim vyučující znečistí ropou (v tomto případě se více osvědčil olej obarvený černým uhlím). Žáci vymýšlejí způsoby, jak moře vyčistit a své nápady realizují. Na internetu zjišťují, jak se ropná havárie likviduje, a informace porovnávají se svými realizovanými nápady. Nakonec všechny skupiny představí svoji práci – jak přemýšlely, jaké způsoby čištění zkoušely a zda se jejich způsob čištění podobá skutečné likvidaci.

Ropa, ropa, ropa...

 

Některé výrobky, zejména kosmetické, obsahují velké množství sloučenin. Vyplatí se zvýraznit tu, o kterou nám jde, např. sloučeninu EDTA.

Zkušenosti z praxe

Jak moc ropa ovlivňuje náš život? Každá skupina obdrží různé výrobky (gumové rukavice, tričko z umělých vláken, vazelína, orbit žvýkačky, Syoss lesk na vlasy, acylpyrin, silonky, pet lahev apod.), žáci do tabulky zaznamenávají, zda si myslí, že je pro výrobu použitý ropný produkt. Následně zjišťují složení (z etikety, cedulky apod.). Na internetu pak vyhledávají zdroj výroby. Např.: z cedulky na tričku odhalí, že je vyrobené ze 70 % z bavlny, 30 % polyesteru. Bavlna je látka přírodní. Zaměří se tedy na výrobu polyesteru a zjišťují, že základní surovinou je ropa. Výsledky srovnají se svým původním očekáváním. Závěr může patřit opět diskuzi nad úvodní otázkou – Jak moc ropa ovlivňuje náš život? Čím lze ropné produkty nahradit? 

Závěr vyvolává další otázky...

Jak už to při školním bádání i skutečných vědeckých výzkumech bývá, závěr často plodí další a další otázky. Využijme jich a podpořme dětskou zvídavost. Moc oceníme, pokud se o zkušenosti s touto aktivitou podělíte v komentáři zde nebo na našem facebooku.

Pokud vás zajímá více o rozvoji čtenářské gramotnosti v přírodovědných předmětech, odkazuji na publikaci Inspirace pro rozvoj gramotností – úlohy ze čtenářské, přírodovědné a matematické gramotnosti vydanou Českou školní inspekcí v roce 2021.

Jak lze těmito aktivitami cíleně rozvíjet klíčové kompetence? Jak je s žáky vyhodnocovat? Přijďte na náš webinář s názvem: Bádáním k rozvoji kompetencí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *